3D Touch na iPhone 6S: Revoluce nebo trik?

S příchodem iPhone 6S představil Apple novou úroveň interakce s dotykovým displejem – funkci 3D Touch. Na rozdíl od tradičních gest, která se opírají o dobu trvání dotyku nebo trajektorii prstu, 3D Touch rozlišuje sílu, kterou na displej vyvinete. Název „3D“ pravděpodobně odkazuje na dojem hlubšího stisku do obrazovky, i když fyzicky stále tlačíte na pevný kus skla. Tato technologie slibovala revoluci v používání chytrých telefonů, ale jak se ukázalo, přinesla s sebou i řadu výzev. V tomto článku se podíváme na to, jak 3D Touch funguje, jaké jsou jeho výhody a úskalí a co by měli zvážit designéři aplikací a webů, aby potenciál této funkce naplno využili.

Co je 3D Touch a jak se liší od jiných gest?

3D Touch je technologie, která umožňuje iPhonu 6S a novějším modelům rozpoznat různé úrovně tlaku, který uživatel vyvíjí na displej. To otevírá dveře k novým interakcím, které doplňují stávající gesta, jako je klepnutí, přejetí nebo Multi-Touch gesta s více prsty. Zatímco klepnutí je ekvivalentem levého kliknutí myši, stisk s tlakem je jako pravé kliknutí, které otevírá kontextové nabídky.

3D Touch vs. Force Touch

Uživatelé Apple Watch a MacBooků již mohli být obeznámeni s předchůdcem 3D Touch – technologií Force Touch. Ačkoli se obě technologie spoléhají na detekci tlaku, existuje mezi nimi klíčový rozdíl. Force Touch na Apple Watch je spojen s celou obrazovkou; nezáleží na tom, kam stisknete, pokud vyvinete správnou sílu, zobrazí se menu Force Touch (pokud existuje). Naopak 3D Touch na iPhonu je kontextově citlivý a propojený s konkrétním prvkem uživatelského rozhraní. To znamená, že výsledek se liší v závislosti na tom, kam stisknete. Operace na iPhonu je tak podobná kliknutí pravým tlačítkem myši ve Windows, které poskytuje kontextově citlivý výsledek, zatímco operace na hodinkách je podobná stisknutí klávesy Windows na PC klávesnici, která vždy vyvolá stejné menu bez ohledu na to, kam ukazuje kurzor myši.

3D Touch vs. Dlouhý stisk

Teoreticky je rozdíl mezi dlouhým stiskem (long press) a 3D Touchem zcela jasný: první vyžaduje, aby prst zůstal na obrazovce delší dobu, zatímco druhý vyžaduje silnější stisk. Navíc 3D Touch poskytuje haptickou odezvu: když uživatel provede správné gesto, telefon krátce zavibruje jako potvrzení. V praxi je však poměrně obtížné tyto dva gesta rozlišit a spolehlivě je provádět. I po měsíci používání nového iPhonu se mi zhruba v polovině případů stalo, že můj 3D Touch byl interpretován jako dlouhý stisk. Tato podobnost má několik důsledků:

• Náhodné akce: Kdykoli je k dispozici dlouhý stisk, akce jím spuštěná je neúmyslně provedena místo té, která by odpovídala 3D Touch. Například na domovské obrazovce místo rychlých akcí spojených s aplikací Zprávy se mohu ocitnout v režimu úprav domovské obrazovky a nechtěně smazat aplikace.
• Nejistota uživatele: 3D Touch poskytuje zpětnou vazbu pouze v případě, že gesto bylo spojeno s designovým prvkem, na který tlačíte. Pokud zkusíte 3D Touch v aplikaci, která gesto nepoužívá, nedostanete žádnou zpětnou vazbu, a nebudete tak vědět, zda jste gesto neprovedli správně, nebo zda rozhraní 3D Touch nepodporuje. To může vést k opakovaným pokusům nebo frustraci.
• Snížení spolehlivosti: Pokud většina aplikací nebude 3D Touch podporovat, nedostatek konzistentních výsledků může vést k tomu, že uživatelé budou na toto gesto spoléhat stále méně.

Jak 3D Touch funguje?

Technologie 3D Touch detekuje tlak pomocí mikroskopických senzorů zabudovaných v několika vrstvách displeje iPhonu. Podle Applu „technologie za 3D Touch začíná displejem, který rozpoznává tlak, který vyvíjíte“. Přesněji řečeno, tlak generuje síly, které jsou detekovány senzory nazývanými tenzometry. Tenzometry jsou materiály, které při ohnutí mění svůj elektrický signál. Když stisknete obrazovku, způsobíte deformaci, i sklo se ohýbá.

Většina dotykových displejů rozpoznává dotyk prstů pomocí „kapacitance“: elektrické signály procházející obvody se mění, když přijdou do kontaktu s kondenzátorem, objektem nesoucím elektrický náboj – jako je lidské tělo. Když se prst dotkne vodivé plochy, jako je sklo, dokončí obvod s kapacitními senzory pod ní, což vede k detekovatelné změně elektrického signálu obvodu. Kapacitní senzory jsou často vyrobeny z „oxidu india a cínu“ (ITO), opticky průhledného materiálu, který vede elektřinu.

Apple integroval kapacitní senzory do podsvícení displeje iPhonu. S každým stiskem tyto senzory měří mikroskopické změny vzdálenosti mezi krycím sklem a podsvícením. Video Applu zobrazuje části elektrického obvodu jako paprsky modrého světla, sahající od sítě kapacitních senzorů dolů k poli 8 x 12 tlakových detektorů (tenzometrů) na zlato zbarvené vrstvě za LCD displejem. Měření vzdálenosti mezi body a 96 tenzometry zní jednoduše, ale není – vyžaduje komplexní algoritmy pro nepřímé měření vzdálenosti.

Změny v elektrickém signálu způsobené fyzickými silami se počítají u každého tenzometru (což patenty Applu nazývají „síla těžiště“) a poté se porovnávají se sousedními senzory, což odhaluje umístění a úroveň tlaku. Pokud iPhone přijme více informací z elektrických signálů vlevo než vpravo, například, je zřejmé, že tlačíte na jedné straně displeje. Když stisknete přesně uprostřed obrazovky, signály budou velmi symetrické, což poskytuje poměrně přesný obraz o tom, kolik síly vyvíjíte a kde.

Role Taptic Engine

Okamžitá odezva 3D Touch je doplněna haptickou technologií – využívající pohyb, jako jsou vibrace, k vytvoření pocitu dotyku. Apple již haptiku použil v trackpadech MacBooků, které se při kliknutí fyzicky nepohybují dolů, ale místo toho se zdá, že „klepnou zpět“ vibrací, napodobující pocit stisknutého a uvolněného tlačítka. Toho je dosaženo pomocí malého motorizovaného ovladače nazývaného Taptic Engine. Taptic Engine v iPhone 6S poskytuje haptickou odezvu téměř v reálném čase. Zatímco vibrační systém v typickém telefonu potřebuje k dosažení plného výkonu alespoň 10 oscilací, Taptic Engine Applu potřebuje pouze jeden cyklus k zahájení a zastavení, čímž vytváří „mini klepnutí“ trvající 10 milisekund nebo „plné klepnutí“ trvající 15 ms. Tyto jemné klepnutí poskytují odlišné hmatové vjemy pro měkký nebo silný stisk, čímž uživateli dávají jasnou zpětnou vazbu o úspěšném provedení 3D Touch.

Možnosti využití 3D Touch: Rychlé akce a Peek & Pop

3D Touch může produkovat dva hlavní typy zobrazení: zobrazení Rychlé akce nebo režim Peek & Pop.

Rychlé akce (Quick Actions)

Rychlé akce jsou kontextové nabídky, které se zobrazí po silnějším stisku ikony aplikace na domovské obrazovce. Poskytují rychlé zkratky k často používaným funkcím aplikace, aniž byste ji museli nejprve otevřít. Například silným stiskem ikony aplikace Zprávy můžete rychle napsat novou zprávu, nebo u aplikace Fotoaparát okamžitě spustit pořizování selfie. Je to jako kliknutí pravým tlačítkem myši na počítači, které vám nabídne specifické možnosti pro daný prvek.

Peek & Pop

Režim Peek & Pop umožňuje uživatelům získat náhled na obsah, jako je e-mailová zpráva ve schránce nebo odkaz na webové stránce. Jedná se o dvoufázové gesto:

• Peek (náhled): Mírným stiskem (ale s dostatečnou silou pro 3D Touch) na položku (např. e-mail) se zobrazí náhled v „lightboxu“ s počátkem zprávy. Pro udržení náhledu viditelného musí uživatelé stále držet prst na obrazovce (i když tento kontakt je již jen běžný dotyk, nevyžaduje stejnou sílu jako při zahájení Peek). Zvednutí prstu z obrazovky způsobí zmizení náhledu.
• Pop (otevření): Pokud uživatel v režimu Peek provede další silnější stisk, zpráva se „vyskočí“ na celou obrazovku.

Ačkoli se zdá Peek & Pop jako užitečná funkce pro rychlý přehled, má svá úskalí:

• Prst blokuje obsah: Účelem náhledu je vidět obsah, ale protože prst musí zůstat na obrazovce, blokuje značnou část zobrazeného obsahu.
• Udržování kontaktu je namáhavé: Udržování nepřetržitého kontaktu s obrazovkou během Peek je poněkud namáhavé. Pokud k tomu přidáte skutečnost, že uživatelé mají provádět další gesta (např. posunutí prstu vodorovně nebo svisle, nebo dokonce silnější stisk) k další interakci s položkou, zatímco stále udržují kontakt s obrazovkou, je snadné udělat chybu a náhodně položku zavřít.
• Nejednotnost s Rychlými akcemi: V režimu Rychlých akcí mohou uživatelé zvednout prst z obrazovky, aniž by ztratili menu generované 3D Touch. V režimu Peek & Pop je však nutné udržovat kontakt, aby nedošlo k zavření náhledu. Tato nekonzistence může být pro uživatele matoucí, protože obě funkce jsou generovány stejným gestem, ačkoli vypadají odlišně.

Tabulka: Srovnání režimů 3D Touch

Proč je 3D Touch důležitý?

Ačkoli skutečná implementace 3D Touch je poněkud problematická, přístup k funkcím přiřazeným této technologii je správný: 3D Touch by měl být vylepšením uživatelského zážitku, nikoli požadavkem pro splnění uživatelského úkolu. Veškerá funkcionalita poskytovaná 3D Touch, ať už v rychlých akcích nebo režimu Peek & Pop, je redundantní: uživatelé, kteří nemají nejnovější iPhone nebo mají potíže s 3D Touch, mohou stále plnit své úkoly bez jeho použití a dosáhnout stejných akcí, byť složitější cestou. Tato redundance je správným řešením problémů, které gesta představují: nedostatek ukazatelů a zapamatovatelnosti, stejně jako obtíže při jejich provádění.

Mikrosese a vyhýbání se "pogo stickingu"

Dvě hlavní oblasti, kde 3D Touch prokazuje svůj potenciál, jsou mikrosese a vyhýbání se „pogo stickingu“.

• Mikrosese: Jde o telefonní sezení trvající 15 sekund nebo méně. Nedávný výzkum ukazuje, že 40 % spuštění aplikací jsou mikrosese, tedy krátké interakce, ve kterých uživatelé rychle dosáhnou svých cílů. Běžnou aktivitou mikrosese je kontrola aktualizací v aplikaci (např. E-mail nebo Facebook); rychlé akce nabízejí příležitost pro rychlý přístup k takovýmto častým úkolům nebo obsahu. Zobrazení Peek & Pop by také mělo učinit mnoho mikrosesí pro uživatele efektivnějšími.
• Pogo sticking: Tento termín označuje střídání mezi prohlížením kolekce položek (např. seznamu produktů) a prohlížením každé položky jednotlivě. Obvykle je to neefektivní chování, protože nutí uživatele přeskakovat tam a zpět mezi stránkami, čímž ztrácí nejen čas na načítání stránky, ale také čas potřebný na obnovení kontextu. Na mobilních telefonech je „parkování stránek“ (chování, které uživatelé vyvinuli na desktopu, aby se vyhnuli pogo stickingu) mnohem obtížnější. Ale zobrazení Peek & Pop může skutečně zabránit pogo stickingu: může uživatelům pomoci rychle prozkoumat potenciálně zajímavé položky, aniž by museli navigovat až k těmto položkám a bez nutnosti vydávat explicitní příkaz Zpět.

Výzvy a kritika

Navzdory potenciálu 3D Touch čelí několika výzvám, které brání jeho širšímu přijetí a efektivnímu používání:

• Chybějící přirozené ukazatele: Gesta nemají přirozené ukazatele. Většinu času lidé netuší, jaká gesta mají s rozhraním používat. Designéři musí tvrdě pracovat na vytváření ukazatelů pro gesta, která používají.
• Špatná zapamatovatelnost: Gesta nejsou snadno zapamatovatelná. Zvláště když je třeba se naučit mnoho gest, lidé se často pletou a zapomínají, které gesto mají použít pro kterou akci.
• Obtížnost spolehlivého provádění: Gesta mohou být někdy obtížně spolehlivě proveditelná. Tato poslední obtíž je problémem zejména tehdy, když jsou dvě velmi podobná gesta (jako flick a swipe, nebo swipe a long swipe) přiřazena dvěma různým akcím, a je jedním z hlavních problémů s 3D Touch, jak jsme diskutovali výše (záměna s dlouhým stiskem).
• Nekonzistentní podpora aplikací: Pokud většina aplikací 3D Touch nepodporuje nebo jej implementuje nekonzistentně, uživatelé se na něj nebudou spoléhat. To se stalo s fyzickými tlačítky Menu a Hledat na počátečních telefonech Android: protože je aplikace používaly nekonzistentně, uživatelé je většinou ignorovali.

Co by měli dělat designéři?

Aby 3D Touch uspěl, je klíčové, aby ho designéři aplikací a webů přijali a implementovali efektivně.

Pro designéry aplikací: Využijte sílu!

Jedinou šancí, jak skutečně učinit 3D Touch úspěšným, je integrovat ho do aplikací a zpřístupnit ho uživatelům. Pokud lidé zkusí gesto a ve většině případů budou odměněni výsledkem, je pravděpodobné, že se ho nakonec naučí, navzdory chybějícím ukazatelům a obtížím spojeným s mechanikou. Ale pokud jen občasná aplikace využije 3D Touch, může mít stejný osud jako fyzická tlačítka Menu a Hledat na Androidu: příliš mnoho zklamání a lidé se vzdají pokusů. Je důležité, aby designéři poskytovali užitečné a konzistentní rychlé akce a funkce Peek & Pop, které skutečně zlepšují uživatelský zážitek a šetří čas.

Pro webové designéry: Je vaše stránka náhledovatelná?

Režim náhledu (Peek) znamená, že nemůžete zaručit, jak uživatelé uvidí váš web: někteří ho mohou vidět na celé obrazovce a snadno se posouvat dolů, zatímco jiní se mohou dívat na titulní stránku pouze v části obrazovky. Cokoli umístíte na začátek stránky, by mělo být dostatečně lákavé, aby prošlo testem náhledu a přimělo uživatele k prokliknutí na celou stránku.

• Atraktivní obsah nahoře: Ujistěte se, že to, co je vidět v náhledu (bez nutnosti rolování), je dostatečně přesvědčivé, aby uživatele zaujalo.
• Velikost písma: Náhledové stránky jsou vměstnány do menšího náhledového okna, takže text se objeví asi o 7 % menší než v okně plné velikosti, navíc uživatelé nebudou moci přibližovat k zvětšení velikosti písma. Malá písma budou ještě menší a náhledová stránka se může stát nečitelnou, takže začněte s písmem, které je dostatečně velké, aby sneslo zmenšení bez dopadu na čitelnost.
• Vyhněte se intersticiálním reklamám: Brání uživatelům v zobrazení náhledu skutečného obsahu. Pokud lidé uvidí v náhledu irelevantní informace, budou předpokládat, že váš web je irelevantní.
• Nežádejte o povolení před načtením stránky: Pokud web vyžaduje povolení k použití aktuální polohy před načtením stránky, jste v problémech: uživatelé v režimu Peek & Pop vám nemohou udělit povolení, aniž by opustili režim náhledu, ani nemohou vidět, co pro ně váš web má připraveno. Mohou se jednoduše neobtěžovat a přeskočit váš web ve prospěch jiného.

Budoucnost 3D Touch

Je 3D Touch tady, aby zůstal, nebo je to jen marketingový trik Applu, který má povzbudit uživatele k upgradu na nový telefon? Na tuto otázku je zatím příliš brzy odpovědět. Za prvé, s pouhým měsícem od vydání iPhone 6S ještě nerozumíme, jak rychle se lidé přizpůsobí jeho zvláštnostem. Budou jeho vnímané výhody stát za potíže s jeho správným používáním? Za druhé, v dalších aktualizacích iOS může Apple snadno zlepšit jeden z problémů s 3D Touch – konkrétně udržování kontaktu s obrazovkou v zobrazení Peek & Pop. Za třetí, a velmi důležité, část odpovědi spočívá v tom, jak na něj budou reagovat designéři aplikací: budou ho nadšeně přijímat, nebo ho ignorovat?

Je to funkce, kterou stojí za to mít? Ano, jako vylepšení. Existuje velký potenciál pro zlepšení uživatelského zážitku a podporu chování, do kterého se uživatelé mobilních i desktopových zařízení již zapojují. Funkce jako mikrosese a vyhýbání se „pogo stickingu“ jsou jasnými příklady, kde 3D Touch může přinést skutečnou hodnotu. Jeho osud závisí na tom, zda se stane standardem v interakci nebo zůstane okrajovou funkcí.

Často kladené otázky (FAQ)

Je 3D Touch to samé jako dlouhý stisk?

Ne, 3D Touch a dlouhý stisk jsou odlišná gesta. Dlouhý stisk je založen na době, po kterou držíte prst na obrazovce. 3D Touch je založen na síle, kterou na obrazovku vyvinete. Ačkoli se mohou zdát podobné a někdy se zaměňují, zejména pokud uživatel dostatečně nerozliší sílu stisku, jejich mechanismus a zamýšlené funkce jsou rozdílné. 3D Touch navíc poskytuje haptickou odezvu, která dlouhý stisk nemá.

Proč můj 3D Touch někdy nefunguje?

Existuje několik důvodů, proč se 3D Touch nemusí vždy chovat očekávaně:

• Nekonzistentní síla stisku: Může být obtížné vždy vyvinout přesně správnou sílu, což vede k interpretaci gesta jako dlouhého stisku.
• Nepodpora aplikace: Ne všechny aplikace implementovaly 3D Touch. Pokud aplikace tuto funkci nepodporuje, nedostanete žádnou odezvu a gesto nebude mít žádný účinek.
• Inkonzistentní zpětná vazba: Jak bylo zmíněno, 3D Touch poskytuje haptickou odezvu pouze tehdy, když je gesto spojeno s prvkem uživatelského rozhraní. Pokud není, nevíte, zda jste udělali chybu, nebo zda funkce není podporována.
• Technické potíže: Občas může dojít k pomalejší odezvě telefonu nebo chybě v softwaru, což ovlivňuje rozpoznávání gest.

Podporují všechny aplikace 3D Touch?

Ne, 3D Touch musí být vývojáři aktivně integrován do jejich aplikací. Zatímco některé nativní aplikace Applu a populární aplikace třetích stran tuto funkci využívají, mnoho dalších ji ignoruje. To vede k nekonzistentnímu uživatelskému zážitku a může frustrovat uživatele, kteří se snaží 3D Touch používat ve všech aplikacích.

Je 3D Touch jen marketingový trik?

Zatímco někteří kritici zpočátku považovali 3D Touch za marketingový trik k prodeji nových telefonů, má potenciál být skutečným vylepšením uživatelského zážitku. Funkce jako rychlé akce pro zkrácení „mikrosesí“ a náhledy pro prevenci „pogo stickingu“ nabízejí skutečné výhody. Klíčem k jeho úspěchu je široké přijetí vývojáři a postupné zlepšování ze strany Applu, aby se snížily problémy s použitelností. Pokud se tak stane, 3D Touch by mohl být více než jen trik.

Závěr

3D Touch je inovativní gesto, které na iPhone 6S a novějších modelech přineslo novou dimenzi interakce. Přestože představuje určité výzvy pro uživatele kvůli své podobnosti s dlouhým stiskem a nekonzistentní implementaci v aplikacích, nabízí významné příležitosti pro zlepšení uživatelského zážitku. Zejména Rychlé akce a funkce Peek & Pop mají potenciál zefektivnit každodenní používání telefonu, umožnit rychlejší přístup k často používaným funkcím a snížit frustraci z neefektivního prohlížení obsahu. Aby se 3D Touch stal skutečně revoluční funkcí, je nezbytné, aby jej designéři aplikací a webů aktivně přijali a implementovali promyšleně, s ohledem na konzistenci a srozumitelnost pro uživatele. Pouze tak se 3D Touch může stát nejen zajímavým doplňkem, ale neodmyslitelnou součástí intuitivního ovládání chytrých telefonů.

Chceš-li si přečíst další články podobné jako 3D Touch na iPhone 6S: Revoluce nebo trik?, navštiv kategorii Technologie.