13/07/2023
Prezident Donald Trump znovu rozvířil vody globálního obchodu, když pohrozil americkému technologickému gigantu Apple a dalším výrobcům chytrých telefonů, jako je Samsung, masivními cly ve výši 25 %, pokud nebudou své telefony vyrábět přímo ve Spojených státech. Tento krok, který přichází v rámci jeho agendy „Amerika First“, má za cíl přesunout pracovní místa a výrobní kapacity zpět na americkou půdu, ale vyvolává vážné otázky ohledně proveditelnosti, nákladů a dopadu na spotřebitele. Celá situace naznačuje, že éra levných iPhonů by mohla být u konce, a otevírá debatu o složitosti moderních dodavatelských řetězců.
V pátek ráno na své sociální síti Truth Social Trump jasně prohlásil: „Již dávno jsem informoval Tima Cooka z Applu, že očekávám, že jejich iPhony, které se budou prodávat ve Spojených státech amerických, budou vyráběny a montovány ve Spojených státech, nikoli v Indii ani nikde jinde.“ Dodal, že „pokud tomu tak nebude, musí Apple USA zaplatit clo ve výši minimálně 25 %.“ Později tuto hrozbu rozšířil na všechny výrobce telefonů prodávajících zařízení v USA, včetně Samsungu, aby zajistil „spravedlivé“ podmínky pro všechny. Tyto kroky jsou v souladu s Trumpovou dlouhodobou snahou o reindustrializaci Ameriky a snížení závislosti na zahraniční výrobě, zejména v citlivých oblastech, jako jsou polovodiče.
Proč Trump hrozí cly?
Jádrem Trumpovy obchodní politiky je přesvědčení, že zahraniční výroba a obchodní deficity poškozují americkou ekonomiku a vedou ke ztrátě pracovních míst. Jeho agenda „Amerika First“ se zaměřuje na repatriaci výroby a posílení domácích dodavatelských řetězců. V případě Applu a iPhonů je hlavním spouštěčem Trumpovo rozčarování z plánů Applu vyrábět iPhony určené pro americký trh v nově vybudovaných závodech v Indii. Během své nedávné cesty na Blízký východ Trump vyjádřil nespokojenost s generálním ředitelem Applu Timem Cookem. „Měl jsem malý problém s Timem Cookem,“ řekl Trump minulý týden v Kataru. „Řekl jsem mu: 'Time, jsi můj přítel. Choval jsem se k tobě velmi dobře. Přicházíš s 500 miliardami dolarů.' Ale teď slyším, že stavíš po celé Indii. Nechci, abys stavěl v Indii.“
Tato hrozba má hlubší kořeny v touze po národní bezpečnosti dodavatelských řetězců. Ministr financí Scott Bessent v rozhovoru pro Fox News uvedl, že Trump se snaží „přinést přesnou výrobu zpět do USA.“ „Myslím, že jednou z našich největších zranitelností je tato externí výroba, zejména v polovodičích, a velká část komponent Applu je v polovodičích,“ řekl Bessent. „Takže bychom chtěli, aby nám Apple pomohl zabezpečit dodavatelský řetězec polovodičů.“ I když některé čipy Applu jsou již vyráběny v USA díky partnerství s TSMC, která nedávno otevřela závod na výrobu čipů v Arizoně, cílem je mnohem větší soběstačnost a kontrola nad celým výrobním procesem.
Apple mezi mlýnskými kameny: Indie vs. USA
V posledních několika letech se Apple aktivně snaží diverzifikovat své výrobní kapacity. Tato strategie je reakcí na geopolitické napětí, rostoucí náklady v Číně a snahu snížit závislost na jediné zemi. Část výroby iPhonů se již přesunula do Indie a Tim Cook na zasedání s investory začátkem tohoto měsíce uvedl, že očekává, že „většina iPhonů prodávaných v USA bude mít Indii jako svou zemi původu.“ To je klíčový bod Trumpovy kritiky, jelikož Apple aktivně přesouvá výrobu určenou pro americký trh mimo Čínu, ale nikoli přímo do USA.
Na zmíněném hovoru s investory Cook také připustil, že Apple by mohl čelit tarifnímu zatížení až 900 milionů dolarů za dané čtvrtletí. Situace by však mohla být mnohem horší, kdyby Trump nezprostil elektroniku svých masivních cel na Čínu. Paradoxně, zatímco Apple se snaží snížit svou závislost na Číně (kde se stále nachází přibližně 90 % výroby a montáže iPhonů dle odhadů Wedbush Securities), Trumpovy hrozby jej nutí k ještě radikálnějším změnám. Na rozdíl od Applu se Samsung nespoléhá na Čínu pro výrobu chytrých telefonů; většinu své výroby soustředí v Jižní Koreji, Vietnamu, Indii a Brazílii, což ho činí méně zranitelným vůči čínským tarifům, ale stále vystaveným riziku, pokud by USA zavedly cla na jakékoli importované telefony.
Realita výroby iPhonů v USA
Představa, že by Apple mohl přesunout veškerou výrobu iPhonů do Spojených států, je podle odborníků na průmysl „fiktivní pohádkou“ a „neproveditelná“. Dan Ives, globální šéf technologického výzkumu ve finanční firmě Wedbush Securities, to jasně vyjádřil: „Koncept, že by Apple vyráběl iPhony v USA, je pohádka, která není proveditelná.“ Důvodů je hned několik a jsou komplexní.
Za prvé, jde o obrovské investice do infrastruktury a času. Ives odhaduje, že přesun pouhých 10 % dodavatelského řetězce Applu do USA by stál přibližně 30 miliard dolarů a trval tři roky. Přesun celé výroby by pak trval pět až deset let. Apple již investoval miliardy dolarů do školení milionů kvalifikovaných inženýrů a pracovníků v zahraničí, zejména v Číně a Indii, které disponují obrovskou populací a tím i větším počtem kvalifikovaných inženýrů než Spojené státy. Navíc, náklady na mzdy pro tyto pracovníky jsou v Asii výrazně nižší.
Steve Jobs, zesnulý generální ředitel Applu, se s tímto problémem svěřil již v roce 2010 bývalému prezidentovi Baracku Obamovi. Uvedl, že nedostatečný americký vzdělávací systém je překážkou pro Apple, který potřeboval 30 000 průmyslových inženýrů k podpoře svých továren. „V Americe jich tolik k najmutí nenajdete,“ řekl Jobs Obamovi. „Kdybyste dokázali vzdělat tyto inženýry, mohli bychom sem přesunout více výrobních závodů.“ Tim Cook v roce 2012 potvrdil Jobsův názor a vyjádřil přání, aby se jednou produkty Applu vyráběly v USA, ale podtrhl obrovské výzvy. Vytvoření celého vysoce komplexního výrobního ekosystému, který v současnosti existuje v Asii, by v USA bylo nesmírně drahé a časově náročné.
Apple sice letos oznámil investici ve výši 500 miliard dolarů do rozšíření svých amerických zařízení, což by se mohlo zdát jako vstřícný krok vůči Trumpovým požadavkům. Tato investice však směřuje do nového zařízení na výrobu serverů (dříve vyráběných mimo USA) v Houstonu na podporu Apple Intelligence, nové značky produktů umělé inteligence, a také do rozšíření kapacity datových center a investic do firemních zařízení a produkce pořadů Apple TV+ v 20 státech. Nejedná se tedy o přesun výroby iPhonů, což je klíčový rozdíl, který mnozí přehlížejí.
Dopad na spotřebitele: Budou iPhony za 3500 dolarů?
Jedním z nejpalčivějších důsledků zavedení tarifů a případného přesunu výroby do USA by bylo dramatické zvýšení cen pro americké spotřebitele. Analytici varují, že iPhony vyrobené v USA by mohly stát více než trojnásobek své současné ceny, která se pohybuje kolem 1 000 dolarů. Dan Ives odhaduje, že „když postavíte ten (dodavatelský řetězec) v USA s továrnami v Západní Virginii a New Jersey, budou to iPhony za 3 500 dolarů.“ Tento odhad zahrnuje náklady na replikaci složitého výrobního ekosystému a výrazně vyšší mzdové náklady v USA. Wamsi Mohan, analytik Bank of America Securities, odhaduje, že 25% clo by samo o sobě zvýšilo cenu 999dolarového iPhonu na přibližně 1 250 dolarů, a to bez započtení dalších nákladů na stavbu továren.
Gene Munster, řídící partner ve společnosti Deepwater Asset Management, odhaduje, že pro Apple by bylo obtížné nezvýšit ceny iPhonů, pokud by čelil clům ve výši 30 % nebo více. „Cokoli pod 30 % by pravděpodobně nesli z velké části sami,“ řekl. „Ale myslím, že v určitém okamžiku budou muset začít sdílet náklady se zákazníky.“
Pokud by došlo k takovému nárůstu cen, drtivá většina spotřebitelů by se pravděpodobně obrátila k levnějším alternativám. Ben Bajarin, analytik výzkumné firmy Creative Strategies, poznamenal, že zatímco malá část spotřebitelů by si koupila iPhone vyrobený v USA i po výrazném zdražení, „drtivá většina“ by si vybrala levnější konkurenční produkty. To staví Apple před dilema: buď přijmout obrovské náklady a riziko ztráty tržního podílu, nebo čelit tarifům a přenést je na zákazníky.
| Scénář | Aktuální cena (cca) | Odhadovaná cena s tarify/výrobou v USA | Důvod |
|---|---|---|---|
| Bez tarifů | 1000 $ | 1000 $ | Současný stav bez dalších cel |
| Tarify (25%) | 1000 $ | 1250 $ (odhad Bank of America) | Přímé clo + pracovní síla v USA |
| Výroba v USA | 1000 $ | 3500 $ (odhad Wedbush Securities) | Náklady na infrastrukturu, mzdy a replikaci ekosystému |
Širší kontext: Obchodní válka s EU a globální trh
Hrozby Applu nejsou jedinými, které Donald Trump nedávno vznesl. Zároveň pohrozil Evropské unii přímými 50% cly, s tím, že obchodní jednání s tímto blokem „nikam nevedou.“ Trump obvinil EU z využívání USA prostřednictvím obchodních bariér, daní, pokut a soudních sporů, což vedlo k obchodnímu deficitu USA s EU ve výši více než 250 miliard dolarů ročně. „Evropská unie, která byla založena primárně za účelem zneužívání Spojených států v OBCHODĚ, se velmi obtížně jedná,“ napsal Trump.
Tyto hrozby vyvolaly obavy globálně, protože by výrazně zdražily a zkomplikovaly pro zahraniční podniky prodej zboží na největším světovém trhu. Akcie v USA i EU po nejnovějších hrozbách klesly, což odráží nervozitu investorů z eskalace obchodních válek. Například akcie Applu klesly o zhruba 3 %.
Zatímco Trump trvá na tom, že cla podpoří americkou výrobu a ochrání pracovní místa, mnozí experti varují, že takové kroky povedou k ekonomickým škodám a jen málo přispějí k dosažení jeho cílů. Politici z členských států EU se k situaci vyjádřili s nelibostí. Irský Taoiseach Micheál Martin uvedl, že EU jedná „v dobré víře“ a varoval, že cla by poškodila obě strany. „Nepotřebujeme jít touto cestou,“ řekl. „Jednání jsou nejlepší a jedinou udržitelnou cestou vpřed.“ Německá ministryně hospodářství Katherina Reiche zdůraznila, že její země potřebuje „více obchodu, ne méně.“ Tyto reakce podtrhují globální napětí, které Trumpova obchodní politika vyvolává, a ukazují, že hrozby vůči Applu jsou jen jednou součástí širšího obrazu.
Často kladené otázky (FAQ)
Q1: Proč chce Trump, aby se iPhony vyráběly v USA?
A1: Prezident Trump prosazuje agendu „Amerika First“, jejímž cílem je vrátit výrobní pracovní místa do Spojených států, snížit závislost na zahraničních dodavatelských řetězcích (zejména na Číně a Indii) a posílit domácí průmysl, například v oblasti polovodičů. Věří, že cla motivují společnosti k výrobě na americké půdě.
Q2: Je reálné přesunout výrobu iPhonů do USA?
A2: Většina expertů se shoduje, že kompletní přesun výroby iPhonů do USA je vysoce nepravděpodobný a v krátkodobém horizontu prakticky neproveditelný. Důvodem jsou obrovské náklady na replikaci stávajícího komplexního dodavatelského řetězce v Asii, nedostatek dostatečného počtu kvalifikovaných inženýrů a pracovníků v USA a výrazně vyšší mzdové náklady.
Q3: Jak by se změnila cena iPhonů?
A3: Pokud by byly zavedeny 25% tarify nebo by se výroba přesunula do USA, cena iPhonů by se výrazně zvýšila. Odhady se pohybují od nárůstu o 25 % (např. z 1000 USD na 1250 USD) až po více než trojnásobek současné ceny, tedy kolem 3500 USD za iPhone vyrobený v USA. To by bylo způsobeno především vyššími náklady na práci a investicemi do infrastruktury.
Q4: Dotknou se tarify jen Applu?
A4: Trumpova hrozba se původně zaměřila na Apple, ale následně ji rozšířil na všechny výrobce chytrých telefonů, včetně Samsungu, prodávajících zařízení v USA, aby zajistil „spravedlivé“ podmínky. Tím se stává problémem pro celý technologický průmysl, který se spoléhá na globální dodavatelské řetězce.
Q5: Co je „Amerika First“ agenda?
A5: „Amerika First“ je politická doktrína, kterou prosazuje Donald Trump, a která upřednostňuje ekonomické a národní zájmy Spojených států nad zájmy mezinárodními. V kontextu obchodu to znamená zavádění cel, renegociace obchodních dohod a snahu o přesun výroby zpět do USA, aby se ochránila domácí pracovní místa a průmysl.
Chceš-li si přečíst další články podobné jako Trump a tarify na iPhone: Budou telefony dražší?, navštiv kategorii iPhone.
